SÚKL upozorňuje na riziko anafylaktické reakce po očkování 

SÚKL zaznamenal případ úmrtí na anafylaktický šok u třicetileté ženy po vakcinaci proti meningokokové meningitidě.

Žena pracovala jako zdravotní sestra v nemocnici, kde se během své služby nechala očkovat kolegyní. Očkovací látka byla podána správným způsobem, po aplikaci očkovaná nejevila žádné negativní příznaky. Za přibližně 15-30 minut po očkování odešla očkovaná sestra z oddělení do šatny, kde byla za několik hodin nalezena mrtvá. Smrt nastala zřejmě nedlouho po jejím příchodu do šatny. Dle pitvy bylo příčinou úmrtí kardiopulmonální selhání při anafylaktickém šoku po aplikaci očkovací látky.

Není známo, že by se zemřelá léčila pro nějaké chronické onemocnění. Alergická anamnéza není známa. V den očkování nejevila žádné příznaky akutního onemocnění. 

Anafylaktická reakce může nastat po podání specifického antigenu senzibilizovanému jedinci. Mezi látky, které mohou vyvolat anafylaktickou reakci, patří hormony, enzymy, krevní produkty, desenzibilizační injekce, hmyzí jed, potravinové alergeny, latex, polysacharidy obsažené ve vakcínách a nejčastěji léky (antibiotika: peniciliny, cefalosporiny, amfotericin B; nitrofurantoin, chinolony, dále lokální anestetika, myorelaxancia, diagnostika a vitaminy: tiamin, kys. listová). Reakce nastává nejčastěji po injekčním podání alergenu, ale může nastat i po požití.

Anafylaktická reakce nastává během sekund až minut po aplikaci alergenu. Běžně se uvádí doba 1-15 minut, ale z bezpečnostních důvodů je lépe počítat až se 30 minutami. V námi popsaném případě byl odstup mezi očkováním a reakcí pravděpodobně 15 (nejdéle 30) minut.

Mezi příznaky anafylaktické reakce patří obstrukce horních i/nebo dolních dýchacích cest, (angioedém epiglotis a laryngu, bronchokonstrikce), výsev kožní svědivé urtiky, trávicí obtíže. Při generalizované vasodilataci a úniku plazmy do tkání dochází k hypovolemickému šoku, plicnímu edému a při déletrvající reakci se mohou objevit arytmie a kardiogenní šok.

Subjektivně pacient začne pociťovat nevolnost, neklid, má zarudlou pokožku, stěžuje si na palpitace, parestézie, svědění, hučení v uších, kašle nebo kýchá, v důsledku edému laryngu nebo bronchospasmu je dušný. Méně často se vyskytuje nausea, zvracení, bolesti břicha, průjem. Přechod do šokovéhu stavu může trvat jen 1-2 minuty, dojde k inkontinenci, křečím, areflexii až úmrtí. Kardiovaskulární kolaps může nastat i bez respiračních obtíží.

Lékem okamžité první volby je adrenalin (vodný roztok adrenalinu 1:1000 i.v., s.c. nebo i.m. v dávce 0,3-0,5 ml, u dětí 0,01 ml/kg tělesné hmotnosti). Dávka se může opakovat po 20 minutách. Dle stavu pacienta se podávají antihistaminika p.o. nebo i.v. V případech šoku je nutno zajistit vstup do žíly a léčit hypovolémii a hypotenzi, při hypoxii se podává kyslík. V první fázi nemá význam podávání glukokortikoidů, avšak může potlačit pozdní fázi reakce. 

Ke generalizované anafylaktické reakci (anafylaktickému šoku) po podání očkovací látky dochází vzácně. Vzhledem k závažnosti této reakce a k rychlosti, jakou může progredovat až k úmrtí, je však třeba na ni vždy pomýšlet a mít rychle dostupnou první pomoc.

 

Upozorňujeme proto lékaře, aby nepodceňovali význam třicetiminutové kontroly nad pacientem po aplikaci jakékoli očkovací látky. K očkování by mělo vždy docházet pouze v lékařských zařízeních, kde je ihned možná lékařská pomoc. 

Zdravotní sestra v námi zachycené kazuistice zemřela paradoxně v budově nemocnice, v těsné blízkosti oddělení, kde ji mohli zachránit. Kdyby setrvala v dosahu  lékařské kontroly o 15 minut déle, nemusel zmíněný případ skončit tak tragicky.